Za rok to bude dvacet let!
Dvacet let od okamžiku, kdy jsem stanul na nejvyšší hoře naší planety a začala moje cesta za Korunou Himaláje, potažmo za Korunou Světa. I když ta cesta vlastně začala první, ale neúspěšnou expedicí do severní stěny Mt. Everestu v roce 1994. Obrovský rozdíl mezi expedicemi byl v týmu. Zatím co první expedice byla plná "hvězd", ale nefungovala jako tým, tak ve druhý jsme byli samí nýmandi, žádný zkušenosti, ale úžasnej tým, kde si lidi navzájem pomáhali, přáli... A tak to, že jsme, Vláďa Nosek a já, stáli 19. 5. 1998 na vrcholu byl výsledek podpory a práce celýho družstva. Petr Skalka, Bohouš Blažek, Zdeněk Hrubý, Jarda Hlava, Tomáš Kozák, Laďa Drda. To jsou jména spolulezců, bez nichž by se vrchol nekonal. Neuvěřitelně zní, že jsme byli s Laďou dvacet let poté, co v roce 1978 Messner s Habelerem dokázali jako první vystoupit na třetí pól světa - jak se občas vrcholu Everestu říká bez kyslíku, teprve dvanáctý a třináctý člověk, který ze severní strany výstup bez O2 zopakoval. Dlouhých dvacet let! Těsně před námi vystoupil na horu Slovák Vlado Plulík. Společně jsme lezli vrcholové úseky a společně sestupovali. Následně jsem s ním lezl i ve Vysokých Tatrách. Zahynul na Broad Peaku...
Samostatný zážitek byl samozřejmě Tibet.
Koho by zajímalo jak to vše bylo, má k dispozici knihy Hory Shora, Hora shora2, K2 - poslední klenot mé Koruny Himaláje.

www.radekjaros.cz/eshop/knihy