Kangchenjunga 8586 m

vrchol dosažen 15. května 2002

Třetí nejvyšší hora světa, resp. masiv s pěti vrcholy, leží v Himálaji na hranici Nepálu s Indií. Je tak duhou nejvyšší horou Nepálu a nejvyšší horou Indie. Výstupy na vrchol komplikuje nejen politická situace, ale také její poloha. Je totiž ze všech osmitisícovek nejblíže moři, konkrétně Bengálskému zálivu, což má za následek náhlé změny počasí, které dělají z Kangchenjungy jednu z nejnebezpečnějších hor.

První pokusy o výstup započaly roku 1905. První expedice byly poznamenány neštěstím, kdy vždy v lavinách zahynul nejméně jeden člen výpravy. Vystoupat na vrchol se podařilo až v roce 1955 členům britské expedice Georgeovi Bandovi a Joemu Brownovi, které následoval Anthony Streather a Novozélanďan Norman Hardie. Zvolili cestu středem JZ stěny přes ledopád Jalung, která je známá jako Britská klasická cesta a stala se nejpoužívanější cestou ke všem vrcholům hory.

Z československých horolezců na vrchol poprvé vystoupili v roce 1981 Ľudovít Záhoranský s Jozefem Psotkou severní stěnou. Radek Jaroš se o vrchol Kangchenjungy pokoušel v osmičlenné expedici na podzim roku 2000, kdy jeho výstup ukončil podzimní jetstream ve výšce 7 400m. O dva roky později, v roce 2002, se ale spolu s Martinem Minaříkem stali prvními Čechy, kteří v jarní sezóně dne 15. května vrcholu dosáhli. Volili klasickou cestu JZ stěnou. Pro Radka to byla první expedice ve vlastním, malém tříčlenném týmu, jehož posledním členem byl Zdeněk Hrubý, který však vrcholu nedosáhl. České horolezectví tímto dosáhlo Koruny Himálaje, Kangchenjunga byla posledním osmitisícovým vrcholem, na němž čeští horolezci ještě nestáli.

Hora měřící 8586 m byla až do roku 1852 považována za nejvyšší horu světa. Její jméno lze z tibetštiny přeložit jako „Pět pokladnic velkého sněhu“. Název pravděpodobně odkazuje na pět vrcholů masivu, z nichž čtyři převyšují 8450 m.

Copyright © 2016 Radek Jaroš . Design by Pavel Blažek
| Instagram | Facebook