Hora byla dlouho považována za pouhý satelit Mt. Everestu, s nímž je spojena Jižním sedlem. Dnes má statut čtvrté nejvyšší hory světa. K hlavnímu masivu patří ještě vedlejší vrcholy Východní (Prostřední) Lhotse a Lhotse Shar. Leží na hranicích Tibetu (resp. Číny) a nepálské oblasti Khumbu.
Horolezecký svět ji začal objevovat v r. 1955. Mezinárodní výpravě vedené Normanem Dyhrenfurthem se sice nepodařilo dosáhnout vrcholu, ale důkladně zmapovala celou oblast Everestu. Výsledky této expedice výrazně napomohly k úspěchu švýcarské výpravy; horolezci Fritz Luchsinger a Ernst Reiss dospěli na vrchol 18. května 1956 po průstupu severozápadní stěn.
Také do dějin našeho himálajského horolezectví se hora zapsala velmi výrazně. Dne 10. května 1979 vystoupil na její vrchol Ivan Exnar, člen rakousko-švýcarské expedice. O tomto prvním Čechovi na vrcholu se dlouho oficiálně mlčelo, protože žil v emigraci. Za jeden z klíčových prvovýstupů 80. let 20. století je považován vrcholný výkon československé expedice z r. 1984 na Lhotse Shar. Expedici se podařilo prostoupit čtyřkilometrovou strmou jižní stěnou, mnohými považovanou v Himálaji za nejvyšší. Na vrchol vystoupil 20. května Zoltán Demján, o den později jej následovali Peter Božik, Josef Rakoncaj a Jaromír Stejskal.
Radek Jaroš vystoupil na vrchol sólovýstupem 19. května 2011 klasickou cestou přes ledopád Khumbu. Při vrcholovém pokusu se v noci vrátil vyčerpaný zpět z výšky 8000 m do posledního výškového tábora, ale nakonec našel sílu a odhodlání a v 6 hodin ráno vyrazil opět k vrcholu, kterého se mu k večeru podařilo dosáhnout. Přesto, že základní tábor Lhotse je společný se základním táborem Mt. Everestu a koncentruje se tu z důvodu komercionalizace největší množství lidí, zažil zde Radek obrovské osamocení v životě.
Název v tibetštině znamená „Jižní štít“. Hora je vysoká 8516 metrů.
