Desátý den nonstop v sedle

Přiznám se, že deset dní nonstop na kole jsem nikdy v životě nejel. Zadek mě bolí už týden a dnes se k tomu přidaly „nečekaně“ i nohy. Možná za to může i několik desítek kilometrů rozbitých silnic a dlažebních kostek podobných slavnému cyklistickému závodu Paříž- Roubaix. Jsou to úseky, které opravdu berou síly a trápí tělo. Zároveň v těchto místech většinou nevěřícně koukáme kolem sebe, v jakých podmínkách tady lidé žijí. Je pravda, že jde především o cikánské osady, ale i tak nás překvapuje, když z polorozpadlého domu vycházejí lidé. Potkali jsme i několik mlaďochů, kteří naboso přecházejí z jedné vesnice do druhé na rozpáleném asfaltu.
Zároveň jsme viděli několik obrovských továren, které se postupně mění v ruiny. Neznáme pravou historii těchto událostí, ale vypadá to, že po rozpadu RVHP a pádu komunismu byly důsledky v těchto lokalitách drtivé.
Na našich silničních Authorech a cyklistických dresech jsme tady za exoty. Podobného cyklistu jsme nepotkali už aspoň týden. Ale sem tam míjíme nebo předjíždíme natěžko naložené cestovatele. Jeden Holanďan je na cestě už šestý týden. Další Němci jedou Dunajskou stezkou už třetím rokem, každé léto část. Je spousta lidí, kteří nás už zdáli zdraví a mávají na nás, případně troubí klaksonem a pokřikují „Hello“ z okýnek aut.
Při příjezdu do našeho dnešního cílového města jsme udiveně žasli nad neskutečně dlouhou frontou kamionů, které tu čekají na místní přívoz. Jediný hotel, který se zdál být k mání, stál právě vedle silnice, kde burácely jejich motory. Za celou dobu, co jsme v Bulharsku, jsme nepotkali nikoho, kdo by uměl mluvit nějakým jiným jazykem, než Bulharštinou. A tak, i přesto, že jsme se několika místňáků dotazovali na ubytování, nedostalo se nám žádné odpovědi. Tomáš, náš zdatný řidič Movana, si tentokrát zahrál na traktoristu a bravurně prokličkoval celé město, jehož silnice připomínají více zorané pole, než cokoli jiného. Když už jsme málem pomýšleli na nocování v některém z polorozpadlých domů bez oken, Tom, snad po čuchu, zajel do nejposlednější ulice sousedící s několika opuštěnými chatrčemi. To, co tu objevil, je něco jako přízrak, mimozemské UFO na planetě Zemi. V přízemí čistá, zbrusu nová restaurace s příjemnou obsluhou, v patře pak pětihvězdičkový apartmán s pračkou, myčkou, sušičkou, klimatizací a obří LCD televizí. Takže máme čisté a suché prádlo, ale jsme tak utahaní, že místo televize si raději necháme zdát nějaké pěkné sny. Třeba o cyklistice…

Komentáře


Obrázek uživatele Lukáš
Ahoj Radku, zdravím celou expedici a oceňuji Váš společný výkon při překonávání "balkánské" obdoby Paříž-Roubaix, která asi dost potrápila. A jinak podle krasných fotek soudím na super rozmanitou krajinu a vedro podle Vašich "bronzových"těl☺Přeji Vám další porci šťastných kilometrů v sedle. Ať se daří☺
Obrázek uživatele Lukáš
Lukáš

GENERÁLNÍ PARTNER

Staňte se generálním partnerem
projektu Koruna světa!

Více informací na telefonu +420 602 537 277 nebo email adrese

HLAVNÍ PARTNEŘI
PARTNEŘI
MATERIÁLEM POMOHLI
PODPORUJI
Copyright © 2016 Radek Jaroš . Design by Pavel Blažek
| Instagram | Facebook