Hlavní město Gruzie

Ranní odjezd v chladném počasí nám zpříjemnil místní pastevec, který nám ukázal cestu k nedalekému kaňonu. Pravda, slibované sedmisetmetrové vodopády se nekonaly, ale jak občas říkáme, šlo o místo krajinově vděčné. Škoda, že nebylo sluníčko kvůli lepším fotkám. Toho jsme ostatně litovali celou cestu. Opravdu šlo o dost chladnou etapu, obzvlášť ve spojení s větrem. Dokonce jsem si musel vzít ponožky do sandálů. Jednu chvíli nás zahřála smečka ovčáckých psů. V okamžiku, kdy jsme ve sjezdu míjeli obrovské stádo ovcí a koz, vyrazilo na jejich obranu asi šest statných psů. Naštěstí byl poblíž na koni pasák a psy včas pomocí práskání biče zahnal. To my už jsme seskočili z kol a byli jsme připraveni krýt se jako Husiti za vozovou hradbou.
Etapa byla sice jedna z nejkratších, ale na druhou stranu opravdu dost zvlněná, dva kopce měly převýšení téměř 500 metrů a třetí den na horských kolech jsme to cítili hodně v nohách…
Alespoň poslední sjezd z hor přímo do centra starého Tbilisi byl tak trošku za odměnu, a to nejen svojí délkou a úžasnými výhledy, ale konečně se občas objevilo i slunce a se snižující se nadmořskou výškou se dokonce i oteplilo.
Sosa nás dovedl do hotelu Gomi k Marii, která díky tomu, že žila několik let v Georgii v USA, mluví perfektně anglicky. Po návratu si ve starobylém městě Tbilisi pořídila tenhle krásný malý hotýlek s úžasným výhledem v historickém centru. V něm jsou ale zasazeny i nádherné moderní stavby. Pokud jde o turistiku, Gruzii včetně hlavního města čeká pěkná budoucnost. Marie je současně hlavní ubytovatelkou našeho kamaráda Tomáše Kopala, který společně se svojí ženou Ivou pomáhají Gruzii objevovat lidem nejen z naší republiky. I nám byl velkým rádcem. Pomáhal nám naplánovat trasu, vyprávěl o zajímavostech a sehnal Sosu s automobilem, který nás na cestě touto krásnou, bezpečnou a zajímavou zemí doprovází. Kdo se chcete dozvědět více, koukněte se na www.dogruzie.com.
Sosa, který moc dobře věděl, jak jsme po cestě vyzmrzaní, zamluvil v místních historických „baních“ saunu a koupel v sirných termálních pramenech. Celá procedura trvala sice jenom hodinu, ale zima z našich promrzlých kostí zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Následně jsme se ještě stihli setkat s následníkem Sosy, Gijou, který je také původem Gruzinec. Ten zajišťuje naše putování od gruzinsko-ruských hranic do Těrskolu, místa, odkud budeme vyrážet na Elbrus…

Komentáře


Obrázek uživatele Tomáš
No a je večer, a info nikde! Asi zase družba, ach jo, jdu spát:-)
Obrázek uživatele Tomáš
Tomáš

Obrázek uživatele Karel
Tato expedice by zasloužila vydat knižně. Spousta textu, krásný fotky - to bude kniha jak víno.
Obrázek uživatele Karel
Karel

Obrázek uživatele Tomáš
Souhlas s Karlem! Má pravdu ten chlapec!
Obrázek uživatele Tomáš
Tomáš

Obrázek uživatele Eva
Uz se těším na ten text, ale pořád nic:-)Expedice uz je na hranicích Gruzie a Ruska (dle Instagramu). Jedou jako blesk:-)Taky myslím, že bude super vydat knihu.Tolik krásnych fotek a zážitků. Jste skvělí.Zdravím
Obrázek uživatele Eva
Eva

Obrázek uživatele Lenka
Také stojím ve frontě na další vyprávění z této expedice...:-) Tak už jsem,Radku,Váš fanoušek čtvrtým dnem.:-)Dnes jsem si v knihkupectví koupila i knihu Hory shora a už lezu na 58 straně....co na to říct...jen smekám klobouk dolů a jsem ráda,že to můžu číst v teple pod peřinou...a když jsem tu nyní nenašla pokračování, tak jdu lézt po dalších stránkách této úžasné knížky!
Obrázek uživatele Lenka
Lenka

GENERÁLNÍ PARTNER

Staňte se generálním partnerem
projektu Koruna světa!

Více informací na telefonu +420 602 537 277 nebo email adrese

HLAVNÍ PARTNEŘI
PARTNEŘI
MATERIÁLEM POMOHLI
PODPORUJI
Copyright © 2016 Radek Jaroš . Design by Pavel Blažek
| Instagram | Facebook