První dny u protinožců

Máme za sebou sedmihodinový let Praha-Dubai a třináctihodinový Dubai-Sydney. V Sydney, na letišti Kingsford Smith, kterému se podle čtvrti, kde se nachází, přezdívá "Mascot", nás vyzvedl náš kamarád, novoměšťák Ondra Slezák. Australané nenechávají nic náhodě a tak jsme ještě před setkání s ním prošli důkladnou kontrolou, zda nejsou naše boty či kola znečištěna hlínou, která by mohla kontaminovat tu místní. Ani jakékoli oficiálně tepelně nezpracované jídlo včetně čerstvého či sušeného ovoce nebo hub by tady taky neprošlo.
Asi po půlhodince jsme se autem přesunuli do čtvrti Voyager Point, kde v malebném přízemním domečku žije novoměstská menšina čítající čtyři členy: holky Hanku a Ivu Košíkovy a jejich kluky Ondru a Michala. Takže se tu vlastně od začátku cítíme jako doma. Hanka a Iva teď tráví většinu dne v kuchyni. Chystají totiž své veganské dobroty (které jsme už téměř všechny ochutnali) na zítřejší místní trh v Chipping Nortonu.
Naše včerejší první vyjížďka na kole vedla podél Georges River. Ondra se v ní prý koupával až do doby, kdy tu byli spatřeni Bull sharks, neboli žraloci býčí. Ti dokážou po nějakou dobu žít i ve sladké vodě a jsou velice teritoriální. Neradno tedy skákati tu do řeky! Podvečerní venčení fenek Ally a Dweiy nás zase zavedlo do nejbližší buše. Jelikož jsme ale dorazili do místní zimy, nepotkali jsme ani hada, škorpióna, dokonce ani pavouka. Klokany ale už jo. Živé i mrtvé. Ty živé během dnešního kola, ty druhé včera v supermarketu v oddělení „fresh meat“, kde je běžně k dostání klokaní steak.
Počasí nám přeje, ale jak už bylo řečeno, je tu teď zima, což znamená teploty v noci kolem nuly, přes den je slunečno, kolem dvaceti stupňů. Domy s jednoduchými okny tady nemají ústřední topení a tak jsme zatím rádi za svůj studený odchov na Vysočině…