Nanga Parbat je první z osmitisícovek, na jejíž vrchol se člověk pokusil vystoupit. Poprvé se o to pokusil Albert Frederic Mummery již v roce 1895, ale on i jeho nepálští nosiči cestou zmizeli beze stop. Od tohoto pokusu až do prvovýstupu v roce 1953 si hora vyžádala 31 životů. Poprvé na vrcholu stanul rakouský horolezec Hermann Buhl 3. července 1953. Jeho sólovýstup trval 41 hodin bez použití kyslíkového přístroje. Během sestupu musel strávit noc pod vrcholem a stal se tak prvním člověkem, který strávil otevřený bivak ve výšce nad 8000 m. Během noci ale utrpěl omrzliny, v jejichž důsledku přišel o dva prsty na nohou. V roce 1970 na vrchol vystoupali bratři Reinhold a Günter Messnerovi. Na úpatí hory Güntera zasypala lavina, Reinhold strávil celý den jeho hledáním, ale Günterovo tělo bylo nalezeno až v roce 2005.
Českoslovenští horolezci se o vrchol pokusili poprvé v roce 1969 pod vedením Ivana Gáfiho???. O tomto neúspěšném pokusu byl v roce 1973 natočen film Horolezci. V roce 1971 na vrcholu stanuli Slováci Michal Orolin a Ivan Fiala, kteří jako druzí a zatím poslední zvládli výstup Buhlovou cestou. Z Čechů byli na vrcholu první Josef Nežerka s Josefem Rakoncajem v roce 1992.
Radek Jaroš na Nanga Parbat vyrazil pouze ve dvojici s Petrem Maškem. Jejich dalším cílem byla při této expedici hora K2. Bez jakékoli pomoci dalších horolezců prostoupili Diamirskou stěnou Nanga Parbatu. Na vrcholu však nakonec dne 28. června 2005 stanul pouze Radek, když Petr vzdal svůj výstup 200 metrů pod vrcholem.
Nanga Parbat je vysoká 8125 m a její název pochází z urdského jazyka. V překladu znamená „Nahá hora“.
